1.

Oukej brouzdám po fejsu.

V tu rána do ksichtu.

Zpráva od bejvalky.

No to bude fasa.

Možná se chce vrátit,

Nebo chce vyrovnání za ty společné výdělky.

A píše zasa.

Chce se sejít?.

Ref.

„Ahoj Láďo,

Promiň mi za to.

Ten můj je vypatlaný debil.

Do ksichtu mi kyselinu vylil.

Že jsem ho podváděla.

S tebou ale s ním jsem prej bejt nechtěla.

Jde po tobě, chce ti hlavu uříznout.

Pokud máš doma furt tu brokovnici střel mu dávku soli do hrudníku i za mě.

S prosbou o odpuštění tvá bejvalá.

Pé es: Sorry že, jsem se z tebou rozešla.

Teď mě pán bů trestá.

2.

Po přečtení připravuju brokovnici.

Do nábojů hrubou sůl s jódem.

Dveře zamykám na petlici.

Sůl říznutou ovšem olovem.

Odjistil jsem hlaveň.

Někdo zvoní otevřu mu i dveře.

Někdo se blíží.

Do dveří se déře.

Vystřelím policajt je v rauši.

Sůl i olovo v prsech.

V tu druhej chlap s mačetou tam

a já mám  ztuhlej úsměv na rtech.

Uřízne mi hlavu a policajt ho zastřelí.

Oni se sami u soudu povraždí.

Ref.

3.

Policajt ho jen škrábnul.

Každopádně se děj posunul.

Druhá střela žárlivce skolila.

Poté i policistu tma obklopila.

Poté je pak našla souseda.

Každej týpek by pochopil co se stalo.

Žárlivost ho posedla.

Smrtí se mu to odměnilo.

Kategorie: Poezie