Systém-lhář

Created with Sketch.

Systém-lhář

Zpěv první

Matka víra, se zkřížila s otcem vědou,

A čekají dítě.

Matka víra a otec věda se k moci déřou.

Na světové šichtě.

Matka víra, ruce spíná.

Břicho má kulaté.

Otec věda, sílu zkoumá.

V ruce baňky vypouklé.

Zdraví jak řípa.

Silní jak valaši.

Dítě, jak jeho papá, asi.

Ale jen bůh ví,

Možná bude po mamce.

Díky geneologii.

Možná s vůlí otce.

Najednou rána z břicha!

Dítě zaškublo.

Poté minutka ticha!

Otce málem porazilo.

Oba silní.

Jen neotrlí

Ale přeci zastaralí.

Že by bylo nějak marod?

Možná!

Že by už porod?

To žádná!

Druhý záškub!

Brzy budou kontrakce.

Třetí poškub!

Brzy poletí do ordinace.

Už tam jsou.

Už tam budou, už letí.

Doktor asi bude mamlas na třetí.

Zpěv druhý

Doktor-mamlas na třetí.

Nadává do simulantů,

Všechno s kontrakcí.

Vrtá se tam jak král amaterů

Nadává jak pohan.

Že, se děcko zašprajclo.

Už by na to rád vzal čagan-

Celé se to nějak zvrtlo.

Bere kleště, na ně pohled odporný.

Pohled bude mít křivý.

A co ještě?

Vytáhl ho kleštěmi.

Čelo má promáčklé.

Čelist  jak po ran pěstmi-

Oči prý poloslepé.

Řve jak tur,

Z úst již vylétávají výkaly.

Chraň bůh, ode všech můr.

Matka padla na sále, pod těmi nápory.

Již má jen otce, matka vyčerpáním mrtvá.

Sudička mu dá darem plesnivé onuce,

Do vínku jen prošlá chalva.

Děťátko celé zažloutlé,

Hubené jak lunt.

Končetiny celé křivoučké-

Nový systém vypadá jak hora šunk.

A v plnoletosti se ujme vlády,

Má již v hlavě plány.

Má již z dětství manýry.

Zpěv třetí

Na pódiu, v uniformě,

v době plnoletosti.

Vřeští neumně,

V době jarosti.

Společnost, mozky vymasírovaná.

A s vypláchlými lebkami.

Mladost, slušně zmanipulovaná.

Navíc s převrácenými hodnotami.

To všechno jeden systém.

To všechno jeden manipulant,

Mudrlant a mozků masér.

Zlá slova mu lidé žerou,

Žena chce to co má muž.

A proto se lidé perou,

Když i muž chce to co má žena už.

Všechno je naopak,

Děti kydají jako dospělí,

V obleku na pracák.

Na hrad v teplácích to, se ale spálí.

Když je všechno zkažené,

Všechno je na nic.

Na vše nevrlé, všude hustý hic.

Agitační mašinérie,

Díky hybridu nespojitelného.

Alegorická scenérie,

Díky cvoku největšímu.

Nemáme jíst maso,

Nemáme se, jak bránit.

A to je za co? Máme se prznit!

Zpěv čtvrtý

Nyní má vládu nad náma.

Nyní jede jak vlak.

Pro pána Jána.

To jak?

Intošové mu pomohli,

Intošové mu poskládali páteř.

Postavili ho na nohy,

Nyní má první zářez.

Nyní musí se složit,

Neb je monstrózní.

Nyní musí sloužit neb je nenápadný.

Ostrůvky svobody se uvolňují,

Z bortícího se komplexu.

Podobně se i usměrňují.

Do novějšího prefixu.

Po prefixu bude i systém v praxi,

Vytvořili ho lidé,

Ne maniaci.

Postavili ho tvorové.

Už žádné zákazy a nařízení,

Už ne nesekulární bláboly.

Všude je s dobrém pořízení.

Racionalita a sekularita v čele.

Nyní když se vše bortí.

Když se vše bortí a pere.

Když nové uskupení se rodí.

Už žádné podivnosti,

už žádné zlo.

Nezbude z něj ani bláboly a jen zblo.