1.

Doutníky popotahuješ.

Přijímáš černé plíce.

Proutníky přitahuješ,

a právem ti dítě ujíždí na mlíce.

Z dítěte ti roste závislák.

Je závislý na tvým prsu a tvoje ústa šlukují dým.

Krátíš si život a tvého chlapce přejel vlak.

Prvně se na tebe usmálo a ty již máš splín.

Doutníky smutkem popotahuješ.

Přítele ti přejel vlak.

Zůstala jsi s dítětem.

Doutníky si rukou přitahuješ.

Dítěti ustřelil oko prak.

Zůstala jsi s polosirotkem.

Ref.

Musíš být na dávkách.

Musíš jít šlapat

Dítě poslat fachat.

Nezbývá ti nic než plakat.

2.

Měníš doutníky za něco tvrdšího.

Závislost se ti mění na něco horšího.

Děcko hodíš do popelnice.

Až ho najdou, zavřou tě do blázince.

A tam tě nadopují prášky.

Na pokoji budeš mít vyjetý smažky.

Nebo spíše smažáky?

Jednoduše řečeno,

prostě vyřešeno.

Už se na svět svobodně nepodíváš.

Ref.

Musíš být na práškách.

Musíš v cvokhauzu se flákat.

Dítě poslat na smrt. Zbývá ti jen čistý prd.

Kategorie: Poezie