1.
Jen tak propadnout hrobu.
Právem zapomenout.
Všechno nechat a napsat tuto tvorbu.
Právem propadnout.
Každý kdo mě viděl už neuvidí.
Všechno co mám už nebudu mít.
Všechno co jsem viděl už nebudu vidět.
Já jsem se po pravdě nepídil.
Už mě jen smrt pozná a pozdraví.
Já se k smrti upejpil.
Jen tak propadnout hrobu.
Spadnout z okna a už se neprobrat.
Dostala mě tam kulka do toho smrtícího rovu.
Spadnout ze schodů a jen se k tomu popohnat.
Boť jsem jen smrtelník.
Ten co je nevyrovnaný.
Ten co je smutkem napěchovaný.
Ne, jsem jen obyčejnej choromyslník.

2.
Když jsi v hrobě.
Vše ti může bejt u prdele.
Vše ti je jedno.
Nic tě nemůže vynervovat.

Z ničeho ti není blivno.
Nic tě nemůže zdegenerovat.
Projdeš bardem a vše pochopíš.
Život je nic.
Všemu proti všem je prd.
Už z těch veršů ti je hic.
Už jak to čteš máš hrb.


Každý má právo zemřít nic jinýho.

Kategorie: Poezie