Prolog

Created with Sketch.

Prolog

Nyní v této nešťastné době, kdy se jeden posmívá tomu druhému a napadá ho, kvůli totálním nesmyslům. Kdy Pilátníci rozhodují jako Piláti a ne tak jak mají. Nyní v této době, kdy se lidé bičují za to za co nemohou. Nyní když každý trpí pod knutou každého a lidé si užívají pozlátka, která si nezaslouží.

Tehdy já Čtenář nejnáruživější a nejkritičtější ze všech-Bard pravdy, křičím do světa svoje směšné a mrzké názory, jež mnoho nechce slyšet, neb jsou slepí a hluší! Nejsem bojovník za všechny a přesto jsem. Neb jsem se zrodil aby lidé prozřeli. Jenže nechtějí! Nechtějí, nechtějí a nechtějí!

Člověk chce být utlačován a proto řve jak to nenávidí. Je to lidská podstata, je to lidská duše. Na to si vzpomeň milý čtenáři až budeš na márách, že lidé jsou svobodní jen tak jak si to zaslouží a proto jsou svobodné duše, ne těla! Ne těla! Těla jsou jen schránky omezené hranicemi svých myslí! Hranice mysli. Co to vlastně je?! To je to co vytváří hranici mezi labilitou a genialitou! Talent, genialita, labilita, nadání, ach jak to je symetricky podobné!

Hranice mysli, je to co nám dává svobodu, ten kdo je má velké má velký potenciál, ten kdo má tu hranici malou je průměrný, nebo podprůměrný. To vše je dáno sílou myšlenek a mysli stvoření! I hle, hanba tomu kdo narušuje hranici druhé entity!

A přesto, přesto to je vše stejně zapáchající žok, jako je lidské tělo. Tělo je jen nástroj, jeho ruka jest myšlenka či nápad i on, to tělo je podobný vůči té ruce jako sekera, rýč či motyka! Tělo je i jako sada chromozomů, neb tvoří nové tělo i jeho pána! Jenže tne pán, je výplod dvou myslí, které jsou spojený PŘES TĚLA! TO vše je podstata života jako to číslo. Otázka na ní je odpověď číslo, je otázka životní. I ta na, kterou si filozofové lámou zuby i jazyky.

Vzpomeň si na to člověče, když budeš tankovat dinosaury do auta. Když budeš ostatní myšlenky umlčovat, vzpomeň na to, že nejsi nic jiného než hromádka hmoty smíchanou s vodou a výbojem!

Prosím vzpomeň si!