O realitě

Created with Sketch.

O realitě

1.

Po neschopném člověku,

Přijde ještě horší člověk?

Po zmařeném věku,

Příjde horší uctívač-Kek?

Já vím, že člověk je stroj!

Já vím, že život je boj!

Nikdo nemá právo na život?

I kámen?

Nikdo nemá právo na citlivost?

I námel?

Jsme ve stavu, kdy jsme jen herci?

Jsme ve stavu, kdy jsem stejní našemu šasí?

Jsme ochotníci za housku,

Jsme otroci za  mouku.

Postupně šplháme k pramenu,

K pramenu smrti.

Kde nám sebrali svobodu!

Tam kníže do břich prdí.

Když buben a roh,

Zadují.

Opustíme brloh,

A páni se pobijí!

Tehdy popraví slečnu,

Slečnu, jež zoveme svobodu.

2.

U pramenu života,

Sedí markoman!

Vedle něj robota,

Co jí stvořil narkoman!

Bůh je asi psychopat,

Že od nás vypad!

Vypadl od svých dětí.

Proč je stvořil?

Aby po něm uklízeli smetí?

Ne, aby někdo cirkusačil.

Mezitím co on fetuje,

A jeho dítko nejmilejší za trávu oroduje.

Systém světa je úchylný,

A lidstvo je směska slabochů.

Systém světa je nechutný,

Neboť je pln vrtáků.

Vše je nic, co by stálo za zmínku!

Nic je vše, co by stálo za sklenku!

Umrlec nás kosí,

Koší naše hlavy!

A Kerberos musí,

Žrát ty zástupy!

Štěstí je proto mlhavé.

Neštěstí je méně stálé.

3.

Naše závěť i zrození,

Naše revoluce.

Vytrhnutí života z poddanství.

Žije ještě naše lvíče.

Národ padl,

A nyní vstal!

Pamatuj ty dny,

Když jsi ohýbal hřbet.

Pamatuj na ty zlý,

Když jsi hleděl vpřed!

Smrt nás neleká,

I neleká tě ta pouť daleká.