O lidském pokolení

Created with Sketch.

O lidském pokolení

Před mnoha a mnoha lety, když ještě M’yrh byl bez inteligentních forem života, byla jen zvířata a netknutá příroda.

Až do doby, kdy se jednou několik shluků chemických sloučenin spojilo v první aminokyselinu. Následně se aminokyselina množila a množila, dokud nevznikl první inteligentní tvor: člověk. Tehdy se s aminokyselinami spojila voda. Proto lidé mohou bez problému plavat a dočasně i být ve vodě. Ovšem musí dýchat vzduch, jelikož on vstoupil do vody a je součástí aminokyselin. A poté zbylo jen dno, ze kterého je tělo člověka. Tedy tak vznikl člověk. Ještě bez duše jeho mrtvá schránka vyplavala z vody v hoře, která se později na nazývala Kchńum. Trvalo celá léta, než člověk z tohoto chladného místa vystoupil na světlo světa. Přes sto let, jak někteří říkají, trvalo, než první lidé poznali světlo. Jiní říkají že tisíc a jiní něco mezitím.

Tak či onak, člověk dlouho žil ve tmě. Když první lidé spatřili světlo, nejdříve se ho báli, ale ještě měli v přirozenosti stát tváří v tvář strachu. Tak si zvykli na světlo a uviděli se navzájem. Do té doby jen podle pachu se poznávali. Uviděli, že jsou nazí a že jim je příjemněji než ve tmě. Poznali se navzájem, že jsou to muži a ženy. Poznali, proč někteří se odpuzovali a někteří se přitahovali. Tehdy se člověk definitivně dostal na svět.

Na panenský svět, který ještě neznal nic. Od té doby se člověk vyvíjel ve světle a utvářel svět ve svůj prospěch. Poblíž hory byl strom. Někdy nazývaný posvátný strom, kde se první lidé utábořili. Jedli z něj listí, lezli po něm. Tvrdí se, že když z něj snědli všechno listí, tak se nejstaršímu z lidí stalo něco neobyčejného. Prý prvně promluvil. Tehdy lidé, vydávající jen skřeky a nezvyklí vytvářet soustavný systém hlásek, prvně uslyšeli řeč. Řeč, dosti neúplná a divná.

Tehdy řekl jen jedno slovo: „Budhó.“

To znamenalo moudrý člověk. Později z toho vzniklo označení pro první lidi – Budhót a pro jejich jazyk – Budhót’n. V dnešní době tento jazyk používají ti nejmoudřejší lidé znalí ve znalostech lidstva. Zároveň je to univerzální jazyk, jelikož tehdejší lidé před takzvanou velkou Segregací mluvili pouze tímto jazykem. Tedy ním mluví všechny rasy tohoto světa. Nikdy nebyl zapomenut a nikdy nebyl zničen, jeho odkaz žije dodnes a právem je tento jazyk nárokem všech bytostí.

Tak vznikli první lidé, neposkrvnění a hlavně čestní. Neznali, co je zlost a nemoc. Byly to děti tohoto světa.