Konec zítřkům

Created with Sketch.

Konec zítřkům

1.

Síla je v nás!

Každý z Vás,

Je můj nepřítel!

Neberete na mě zřetel!

Proto se oběsím,

Proto se otrávím.

Jelikoř jsem neuzpůsobený,

Pro tento svět!

Protože jsem nevhodný.

Protože smrt!

Zabiju se,

Nebudu nikomuj překážet!

Oddělám se,

Už se za mě nemusí nikdo urážet!

Smrt, to je osvobození,

Všechno, co jste mi dali?!

To je jen ponížení!

Protože, jste se mi smáli.

Nevěřím vám!

Nevěřím sobě!

Na vše jsem sám,

Vše kvůli tobě!

Proto se zabiju,

Protože, jsi mě zradila!

Proto se zašiju,

Protoře jsi mě zavařila!

Nasadila jsi mi parohy,

Potože, jsem pro tebe málo!

Proto ten výstřel varovný,

Projde mou hlavou, za to kollik to stálo!

Zabít se, to je jistota!

Zabít se, to je čistota!

Zabít se, to je potřeba!

Zabít se to je pokora!

Čistý nůž,

Zašpiním krví.

Jsem muž,

Proto nechť krev srší!

Když ona mohla mě,

Proč neš já jí!

Proč jsem nemohl být vně?

Proč mi šrajtofli dojí?

2.

Jelikož jsou všichni zmije!

Proto oddělám se.

Nechť vše jen já ne žije!

Protože nic z toho nedá se.

Co je jistotou?

Co je tou sprostotou!?

Je to život!

Je ti jen snivo!

Když na borovici,

Si hodím provaz,

A odkopnu stolici!

A pak se rozloučím, naráz.

Pak v mlhu se rozpustím,

Poté život propustím,

Ze svých služeb!

Protože, nezbylo nic z mých tužeb.

Proč žít s ženou?

Proč žít bez ženy?

Proč žít právě s tebou?

Proč žít s chutí?

Postupně vyprchám

nahoru,

Po trochu,

Se oddělám.

V lese se zastřelím,

A duši opustím.

Vše nechám tam,

A zůstanu sebou sám!

A to vše v chladném lese!

Neboť jsem jen schránka,

Co duši nese!

Po ní je poptávka.

Ať mě doktoři rozřežou,

Ať mě použijí.

Neb mě potřebujou,

Proto se zabiji.

Ušetřím toto smutné údolí,

Proto, neboť je ze smůly.

Co my dalo? Kulo!

Co se to stalo? Všechno.