Idthëošiła

Created with Sketch.

Kapitola 1: Etatismus

Co je to Etatismus? Etatismus z francouzského l’état (stát), je postoj, který zdůrazňuje roli státu v hospodářské a společenské sféře. Jednoduše řečeno, že stát má zasahovat jako koordinátor, do těchto sfér, ne-li přímo i jej ovládat.

Jedno je jasné, když stát příliš kontroluje společnost a hospodářství, vzniká monopol na stát a vzniká totalita, ovšem jestli je toto nekontrolovatelné, vzniká anarchie. Potřeba v tom rovnováhu. Je důležité, aby stát fungoval hlavně v těchto sférách:

  1. Ochranná (chrání společnost, buď jako policie, nebo jako armáda).
  2. Zabezpečuje invalidy a důchodce na starobním nebo vdoveckém důchodu.
  3. Pouze kontroluje aby nevznikly monopoly a kartely (dodatek: v potravinářském a chemickém průmyslu koordinuje bezpečnost potravin či chemie)

Zároveň je, nutné aby člověk, který chrání společnost z hospodářského hlediska, ve státním aparátu, neměl vlastní pozemky a firmy velké koncepce.

Stát nesmí omezovat svobodu projevu, jestli-že nejde o přímé podněcování ke genocidám a jasným zločinům proti lidem, jako vražda, genocida, či otrokářství s výjimkou BDSM vztahů. Stát nesmí nikdy uzurpovat práva člověka, jako svoboda projevu, tisku, politického smýšlení, nikdy nesmí stát omezovat a utlačovat národnostní čo jiné menšiny nebo jinak mluvící osoby, jak umělým nebo přirozeným jazykem. Postupně je nutné, aby stát se vzdal cenzorování tisku a umění. Jestli jde o cenzorování terorizmu je, nutné aby bylo jasné, že si to přeje většina národa, pokud nejde o jasné ohoržení národa, národů státu. V tom případě je, nutné aby národ, řekl co označuje za terorismus.

Stát by měl fungovat na základě demokracie a volebního práva, kde většina hlasů vyhrává a je dle toho řízen stát. Jediné, kdy je to možné omezit je podle rozumu a logičnosti činů, v případě ohrožení neb likvidace zájmů národa, umělců nebo inteligence státu a národa. Vše by ovšem mělo dbát na pravidlo rozmanitosti myšlení. Tj. že rozmanitost myšlení je důležitá pro větší řízení společnosti, jelikož stejně mluvící, smýšlející atd. se združují a společně se řídí. A ty zastřešuje pak stát a státy již řídí samostatně jen jako kontrolní prvek.

Proto stát by měl být pouze katalizátorem. Měl by vydávat hlavní zákony, předpisy a normy zbytek by měl být v rámci těchto pravidel dohodnut přímo soukormými institucemi a firmami. Tím ovšem nemluvíme o kartelových dohodách, které jsou naopak nečestné a nečisté vůči ostatním institucím a soukromým živnostníkům.

Proto Etatismus je možný pouze za podmínek, které si přeje většina a inteligence, kulturní a vědečtí předáci. A navíc Etatismus je logický pouze jestli neomezuje nikoho a hlavně průmysl, kulturu či politické podvědomí národa.

Stát byl měl být katalizátor, který může i nemusí vést k dekadenci, stagnaci nebo k vyvrcholení společnosti ve vyspěloou společnost, která povznese lidstvo na božstvo. Proto Etatismus je dvousečný meč, který je potřeba aby kontroloval a zároveň musí být kontrolován. Státníci musí být kontrolováni jak národem, tak i soukromým sektorem tak i zpětně soukromý sektor musí být kontrolován národem i státem. V tom je potřeba umět poletovat a postupně i soužít a s tímto pouhopouhým principem kontroly.

Stát by měl podporovat i soukromníky a malotovárníky, které je nutné podpořit a po dosažení kapitálu jistého obnosu je pak nechat napospas ekonomických zákonům. Tímto je nutné i pro podporu školství ve všech sférách tak aby byla ideově neutrální a nejdříve po dosažení patnácti let života aby člověk začal se zajímat o politiku a postupně poznávat svůj politický názor s tím, že již musí být dostatečně gramotný a dostatečně vyspělý.

Stát co se týče neziskového sektoru a uměleckého, musí jej podporovat, a to tak aby se neřešila ideová stránka (zejména v umění), ale spíše co se týče kvalitativního a inteligenčního rámce pojetí a účinnosti ve společnosti. Tedy jestli máme umělecký spolek, musí se dbát, aby byl financován tak aby si mohl tvořit co chtěl v rámci poptávky, nabídky a kvality v umění. Umění, které má vysoký potenciál musí být podporováno a prosazováno s prvenstvím. Co se týče neziskových organizací typu zdravotní ústav, hospic apod. Ty musí být dotovány tak, aby sloužili svému účelu ve prospěch společnosti.

Co se týče nadnárodních korporací, ty jsou největší hrozbou pro lokální soukromé podnikání, proto je nutné je hlídat nejvíce a postupně i co nejvíce kontrolovat. Je nutné, aby nadnárodní korporace, postupně procházeli namátkovými kontrolami, zda dodržují všechny práva a povinosti uložené státem a zároveň jinými organizacemi. Tedy aby neohrožovali tuzemské maloobchodníky i národ.