1

Moje cesta životem,

Přešla přes hory.

Luka, řeky i malým potokem.

Až k tajemnému vrchu,

Kde potkám tu osůbku.

Půjdu schodmy,

Od zisku přes různé potupy.

Můj průvodčí, srdce moje.

Povede mě za mojí láskou.

Můj popravčí, kuše tvoje.

Sprovodí mě i s mojí nadsázkou.

Vítr i voda burácí,

U toho tajemného vrchu,

Kde borec s kosou,

Má proslov uvítací.

2

Když moje paní,

Zazáří,

A uvítá mě.

a tehdy moje břímě,

se odkutálí.

Vzpomeň si na mně.

Až v zimě,

Moje tělo požerou,

Vlci a havrani.

Tehdy se proberou,

Všichni ti burlaci.

Až dojdu k tomu

tajemnému kopci,

a po pogromu,

kdy mrtví jsou místní.

Tehdy za nás lásko,

Slavnostní salva zazní.

3

Tehdy mi dáš metál,

Tehdy mě pohřbíš hluboko!

Tehdy sníh odtál,

Tehdy padne pěst na oko.

Poté začne bitevní vřava,

Pak se svět rozpoltí.

Vše se rozplyne do ticha,

a smrt se nás všech zmocní.

Nikdo nemá právo,

Nevinné zabíjet!

Každý má životní léno,

Děti plodit a vinné rozbrečet.

Nikdo nemá pravomoce,

Dělat outsidery.

Nikdo nemůže,

Dělat pomluvy.

Až se někdo obětuje,

Pro tento svět.

Tehdy zažaluje,

Lidstvo za samoděržaví po mnoha let.

Kategorie: Poezie