1
Moje cesta životem,
Přešla přes hory.
Luka, řeky i malým potokem.
Až k tajemnému vrchu,
Kde potkám tu osůbku.
Půjdu schodmy,
Od zisku přes různé potupy.
Můj průvodčí, srdce moje.
Povede mě za mojí láskou.
Můj popravčí, kuše tvoje.
Sprovodí mě i s mojí nadsázkou.
Vítr i voda burácí,
U toho tajemného vrchu,
Kde borec s kosou,
Má proslov uvítací.
2
Když moje paní,
Zazáří,
A uvítá mě.
a tehdy moje břímě,
se odkutálí.
Vzpomeň si na mně.
Až v zimě,
Moje tělo požerou,
Vlci a havrani.
Tehdy se proberou,
Všichni ti burlaci.
Až dojdu k tomu
tajemnému kopci,
a po pogromu,
kdy mrtví jsou místní.
Tehdy za nás lásko,
Slavnostní salva zazní.
3
Tehdy mi dáš metál,
Tehdy mě pohřbíš hluboko!
Tehdy sníh odtál,
Tehdy padne pěst na oko.
Poté začne bitevní vřava,
Pak se svět rozpoltí.
Vše se rozplyne do ticha,
a smrt se nás všech zmocní.
Nikdo nemá právo,
Nevinné zabíjet!
Každý má životní léno,
Děti plodit a vinné rozbrečet.
Nikdo nemá pravomoce,
Dělat outsidery.
Nikdo nemůže,
Dělat pomluvy.
Až se někdo obětuje,
Pro tento svět.
Tehdy zažaluje,
Lidstvo za samoděržaví po mnoha let.