Předmluva

Představte si svět, kde neurotypici jsou otroci a aspergeři jsou vládci všeho. Jak by to asi dopadlo? Tato myšlenka je v mnoha aspergerech zakořeněna (aspoň podle toho, co jsem viděl) jen kvůli existujícímu ableismu.

Proto jen říkám: “užijte si tuto utopickou povídku”.

Věnováno všem aspergerům, kteří zde žijí.

!!! POZOR JEDNÁ SE O UTOPII !!!

1)

Je ráno, nad mrakodrapy přes linoucí se mraky mezi špičkami těch výškových budov. Dole otroci s hlavou svěšenou dolů a rukou na mobilu. Ovšem že na mobilu, když jim musí být něco kolem patnácti až dvaceti.

Jsou to neurotypici. Jsou to ti normálové. Normíci, prostě “zdraví lidé”. Lidé, kteří nějak nevybočují. Nejsó mezi nimy ženy s mužským mozkem. Ne! Jsou to prostě homo sapiens sapiens. Tyto příslušníky větve primátů, tohoto druhu nic jinýho nezajímá než onen mobil, který díky procesoru napojeným na databázi zvanou internet je chytřejší než všichni lidé dohromady a zároveň všichni lidé jsou chytřejší než tato síť.

Nahoře na potravním řetězci společnosti stojí pomyslný trůn s člověkem nebo spíše lidmi, kteří doslova, dopísmene nebo litery, však čert vem do čeho všeho, TVOŘÍ věci s velkým V.

Říká se jim všelijak: podivíní, magoři, pablbové, retardi, piškutálci, nerdi. Všichni, ale mají něco společného, jsou jiní. Nejvýše z nich jsou asi takzvaní aspíci. Lidé s vyšším inteligentem než ostatní. S velkým smyslem pro řád a (ve velké většině) i pro kreativitu. Jejich ženy mají maskulinní mozek a muži feminní i maskulinní jak, který. To neznamená že muži jsou zženštilý to né, ani nejmenším. Mají jiný tok myšlenek.

Myslí hodně analyticky a kreativně. Nejsou o nic horší než nějaký jouda s mobilem, možná jsou i lepší. To oni tvoří jazyky, slovníky a podobně věci. Tohle není příběh jich samotných nýbrž jejich díla.

2)

V jedné budově naproti ničeho tvoří smetánka lidstva tu nejlepší a největší věc na světě. Mnoho informací v jedničkách a nulách budou zapsány do jednoduchého kódu. Kódu, který každý automaticky pochopí aniž by jen začal myslet. Mnozí se ptali je to vůbec možné? Je to možné, s jiným přístupem jde všechno.

Ta budova se jmenuje valhalla. Tam se zrodí nejkratší informatický had, který bude obsahovat všechno. Je tam počítač. U něj sedí duch. Velký duch elektroniky. Velký duch databáze. Zapisuje a vytváří informace z života, světa i o něm.

Jogín informací, tak mu hutorí. Říkají mu různě, ale má jen jednu práci. Skládat a hledat informace. Skládá binární kód, který bude neurotypiky ovládat pomocí závislosti na smartphonech. Větší a silnější závislost.

Pokud ovšem se něco nestane. Jedni říkají, že něco takového nezvládne dokončit, druzí říkají, jak to je dobrý nápad. Jako vlk, který jde za ovcemi on jde za svým cílem. Nežije život jak ostatní neb je to jogín. Jogín informací. Jogín, který bdí nade všemi informacemi, které procházejí celým světem.

Dne i noci zpracovává jen na kávě a energy drincích. Prostě NERD. Pracuje s nerdskými programy pro úpravu programů a knihoven dat. Nejí, nespí, nepije jen popíjí kávu. Upravuje sociální sítě a spojuje v jeden řádek. Na prvním místě informace, na druhém on a na třetím elita národa. Nikdy neklopýtne a nikdy se nesplete.

Pokud ovšem klopýtne je to nejvyšší problém lidstva. Proč? Protože je to pán na druhou. Již delší dobu vytváří programy a algoritmy, které jednoho dne ovládnou celý svět.

Kdo je tu pak dál? Nikdo jen nejvyšší. Tož včíl ten vládne celé planetě. To na jeho rozkaz bude zítra do všech smartphonů vypuštěn nový program.

3)

Tři, dva, jedna a už to je vláda nad světem je konečně NAŠE! Program spuštěn. Všechny infromace v jednom hadovi a v komprimovaným tvaru. Nakazí to všechny inteligentní přístroje. Do té doby neurotypici nebyli homogenní v myšlenkách. Furt něco vyhledávali ale ne úplně homogenně, spíše individuálně.

Nyní je všechno pod náma. Celá společnost. Všechno to je naše. A tímto, je to všechno je naše. 

Kategorie: Nezařazené